Křivce

Křivce vypínající se nad údolím Nezdického potoka, patří k historicky nejzajímavějším lokalitám, které jsou dnes z Bezdružic spravovány. Historické prameny naznačují, že ves měla úzký vztah k tepelskému klášteru a Tepelsku. Ves, která je dnes porušena poválečnými demolicemi, byla v období husitských válek údajně městečkem. Stávala tu údajně rezidence tepelských premonstrátů.

V písemných pramenech se Křivce objevují k roku 1290. Za husitských válek byla klášterní ves s největší pravděpodobností vypálena husity. V 16. století se v okolí Křivců těžilo zlato, po jehož vytěžení se obyvatelé vrátili k tradičnímu zemědělskému způsobu života. Do roku 1838 vzrostl počet usedlostí a chalup na 23. V předválečném období zde stávala škola.

Nejvýznamnější památkou a prvořadou dominantou vsi je barokní kostel sv. Martina, který prošel postupnou rekonstrukcí. Rozlehlá, ale slohově prostá stavba s obdélnou lodí a trojboce uzavřeným presbytářem je doplněna štíhlou věží, zakončenou cibulovou bání. Původní gotický kostelík je zde zmiňován již roku 1358. Do roku 1552 byly Křivce samostatnou farností, poté jejich význam klesl a přecházejí pod správu fary v Úterý. Současná stavba pochází z roku 1670 (na přelomu roku 1669-1670 byly skáceny smrky na jeho konstrukci). Ze zařízení přežilo torzo hlavního oltáře, zbavené soch a oltářního obrazu, který pochází dle data z roku 1674 a jehož renovace proběhla v roce 1906. Středověký zvon, umístěný donedávna ve věži kostela, byl převezen do kláštera v Teplé.

Pod Křivci v údolí Nezdického potoka leží koupaliště se sezónním občerstvením. Údolím, kde stojí zbytky Českého mlýna a v roce 2004 opravená kaple sv. Jana Nepomuckého, prochází i naučná stezka.